|
|
Nohy ptačí velmi se různí podle jednotlivých druhů v délkových poměrech jednotlivých oddílů a obzvláště v úpravě. Nikdy některá z těch částí nechybí, jak se ve všech ostatních třídách obratlovců někdy stává, i když třeba svého významu jako orgán pohybu byly pozbyly. Skládají se ze čtyř oddílů: stehna, holeně (bérce), běháku a prstů.
Stehno (femur) je krátké, takže není koleno na opeřeném ptáku viditelné, u pštrosovitých a kurovitých v poměru k tělu ještě největší, vždy však kratší než holeň, která obsahuje, jako obyčejně, kost holenní (tibia) a lýtkovou (fibula). Tato zakrňuje ve třídě ptáků více či méně, nahoře, kde se účastní vytvoření kloubu kolenního, tloustne, dole vybíhá v trnovitou špičku. S holenní kostí splývá v rozmanitém rozsahu. S touto srůstají i v časné době zárodeční dvě chodidlové kosti, takže se vlastně nemá mluviti o tibii, nýbrž tarso-tibii. Ostatní kosti chodidla splynou se třemi po délce srostlými nártními (metatarsus) kostmi v běhák (tarsometatarsus). Za těchto okolností leží ptačí "kloub patový" na zcela jiném místě než obyčejně, totiž uprostřed zanártí (intertarsární kloub). Délka běháků různí se neobyčejně; u papoušků, kteří užívají nohy jako ruky, je běhák zcela krátký, u brodivých skoro tak dlouhý jako holeň. U tučňáků běhák není válcovitý, nýbrž plochý a široký; na něm poznáváme zřetelně z otvorů a podélných rýh jeho původ ze tří souběžných kostí.
Ptáci mají pravidelně čtyři prsty; počet jejich často klesá na tři, při čemž vnitřní prst chybí, u afr. pštrosů dokonce na dva. Zpravidla bývá vnitřní prst, který odpovídá palci lidskému a jehož záprstí se na tvoření běháku nikdy neúčastní, obrácen nazpět. V noze kormoránů obrací se s polovice, v noze rorýsů zcela kupředu. I zevní prst může býti obrácen nazad (papoušci, datlové) nebo se může státi "vratiprstem", který pták může po vůli obrátiti vpřed i vzad. Vnitřní, po případě zadní prst leží někdy ve stejné výši s ostatními, takže se celou délkou půdy dotýká, jindy to činí jen špičkou a může konečně i značně vysoko na běháku býti přiklouben. Počet článků prstních, počítáme-li z vnitra ven, činí zpravidla: 2, 3, 4 a 5, leč vyskýtají se četné výjimky. Obyčejně jest čtvrtý prst nejdelší, třeba měl méně článků než pátý.
Odkazy:
něco o vodních ptácích (a jejich nohách) v angličtině.
BBC: Proč plameňáci postávají na jedné noze? (česky)
Anglická Wikipedie
foto a obrázky nohou:
kormorán [1],
[2]A (B vpravo je zobák husy polní),
[3]
[4]-kormorán se může držet na větvi
kachna [1]
čáp [1]
lyska [vyhledat]
labuť [vyhledat]
(poznámka: labutě běžně nechávají jednu nohu nad vodou, není to důkaz zranění)
ledňáček [1]
[2]
kreslené obrázky nohou
- lyska, kachna, jestřábovitý dravec, šplhavec (datel), hrabaví (tetřev), pštros, papoušek, ostnák (tropický vodní pták,
podobné nohy s dlouhými prsty má u nás
slípka zelenonohá [1]
[2]), krkavcovitý
terej modronohý [1]
další kresby nohou na
této ruské stránce dole
různé stopy
⁄← Hlavní stránka