Novinka: prezentace ČSO Ptačí zahrady
Na této stránce, jako i kdekoliv jinde, mohou být osobní názory, které se mohou lišit od skutečnosti zjištěné jinde. Nelze je tedy brát jako zaručené a zcela správné rady. Ověření informací jinde je vhodné, ale může být také zatíženo stejným problémem.
Zjednodušeně řečeno, je třeba se vzdát západních úchylek pseudookrasných zahrad. Mrtvý anglický trávník, beton a akvárium do zahrady nepatří. Taky tam nepatří kočka.
Musíte si rozmyslet, zda chcete mít v zahradě ptáky nebo pesticidy (zejména insekticidy, rodenticidy, herbicidy). Oboje dohromady moc dobře nejde, ale bez chemických pesticidů to jde. Rozhodně byste se měli vyvarovat takových úchylek, jako pálení listí a trávy a touhy po sterilním golfovém trávníku. Nežádoucí jsou také domácí kočky, do přírody nepatří a skoro všechny ptáky spolehlivě zlikvidují.
Pokud možno nějaké původní druhy stromů a křovin, produkující plody pro ptáky. Nepoužívat na ně pesticidy. "Za málo peněz" můžete mít "hodně muziky" například z ptačího zobu, který lze velmi dobře rozmnožovat ze řízků, tedy prakticky z odpadu. Je nutné ho trochu stříhat aby nerostl příliš rychle a zahustil se, ale v žádném případě ne uřezávat "u země". Dále lze takto dobře množit například svídu, ta je navíc i okrasná barevnou kůrou. Nebo zlatici, zvanou nesprávně "zlatý déšť", která ale nedává žádné plody. Z ovocných stromů můžete mít nejjednodušeji "zadarmo" švestku - z pecky. Ale tady je třeba upozornit, že se stejným způsobem bude intenzivně rozmnožovat i samovolně, takže pokud nechcete mít všude okolo houští, musíte to vysekávat. Další snadný strom zdarma získáte z vrbového proutku, ten roste rychle a musíte ho tvarovat. Velmi užitečný je i neoprávněně opovrhovaný planý šípek neboli šípková růže. Ten poskytuje dobrý úkryt, hnízdiště i potravu a je okrasný jednak květy, a potom plody i v zimě. V současnosti je ale čím dál brutálněji likvidován jako "nepřítel společnosti" bez jakéhokoliv důvodu. Pokud má někdo málo místa a k tomu chce upravenost, lze doporučit křovitou třešeň "Globosa" naroubovanou na kmenu, která má malou, ale hustou kulovitou korunu. Na tu si ovšem sáhne hluboko do kapsy.
Nelze ale jednoznačně říci, že je nejlepší celou zahradu "zalesnit". Naopak, pro mnoho druhů v současnosti nedostatkovým prostředím je osluněná "step" s bohatým porostem bylin, ale bez dřevin, které by je stínily.
Pokud možno původní druhy. Kvetoucí pro hmyz (ale mělo by se počítat nejen s potravou pro dospělé jedince, ale i pro jejich rozmnožování - je pěkné mít "motýlí keř", ale někde se nejdříve musí vyvinout housenky - na kopřivách, vysoké trávě, atd.). Rostliny produkující semena jako potravu nechat hlavně i přes zimu. Nepoužívat pesticidy. Užitečný plevel nechat, ten nesnesitelný likvidovat pokud možno mechanicky (ručně). Zajímavé a užitečné "plevele" jsou například chrastavec, hlaváč, různé jetelovité a hluchavkovité. Zdrojem větších semen třeba štětka, bér, truskavec a pokud nevadí plevelnější, tak i větší druhy bodláků. Můžete vysít různé druhy obilovin (pšenice, oves, proso), mák, světlici a samozřejmě největšího úspěchu dosahuje slunečnice.
Nepoužívat hnojiva a pesticidy. Nechávat co možná nejvíce plevelů, případně je i navíc vysazovat. Sekat co nejméně často a po částech, ne celou zahradu najednou. Pro větší diverzitu sekat různé části různě často a případně sledovat co je nejlepší. Můžeme nechávat "ostrůvky" s různými rostlinami jako jetel apod. Vybrané části můžeme nechávat s co nejmenší až případně žádnou údržbou. Je ale potřeba dávat pozor na to, když sečeme strojem (lepší by to bylo klasickou ruční kosou) vyšší trávu, abychom při tom nerozsekali i nějaká zvířata včetně plazů a obojživelníků nebo i ježků, a to platí i v zimě.
Biologický odpad likvidujeme kompostováním. V žádném případě nespalovat.
Pozvolné břehy nebo alespoň část, rostliny typu trávy. V žádném případě do jezírka nepatří ryby. Vyhnete se tím mnoha starostem a problémům a pomůžete ohroženým obojživelníkům, kteří vás také zbaví komárů.
Skleněné plochy, nádrže s vodou, vertikální trubky/komíny. Na případnou "ochranu" plodů nepoužívat sítě s velmi tenkými vlákny.
O dřevinách už bylo řečeno. Pamatujeme nejen na hnízdiště, ale i různé úkryty.
Vhodné je vytvořit i takzvaný "hmyzí hotel". Ten by ale měl sloužit pro rozmnožování užitečného hmyzu, nikoliv přímo jako "jídelna" pro ptáky a v tom případě kousek před něj nainstalujeme pletivo.
Budky jsou na samostatné stránce.
Mnoho užitečných rad je např. na webu www.zivazahrada.cz.
⁄← Hlavní stránka