Přikrmování volně žijících ptáků

Pro více praktických informací: Přikrmování na webu ČSO.

Pro přikrmování běžných ptáků (jako sýkor) je zřejmě nejlepší slunečnice. Dále různá jiná semena, obilí, ořechy, bobule, jablka... V žádném případě nic plesnivého nebo příliš starého, nic slaného (křupky apod.) ani sladkého (cukroví, čokoláda apod.). Až na některé výjimky žádné zbytky lidských jídel. Žádné uzeniny nebo smažené. Špatné krmení je horší než žádné. Užitečná je i čistá voda, pravidelně vyměňovaná, nejlépe v mělké, ale dostatečně prostorné nádobě, vhodné i k jejich koupání.

Oblíbené jsou i takzvané lojové koule. Ovšem podobně jako v případě budek, někteří je jen pověsí, a s pocitem uspokojení se už dál nestarají. V přírodě pak zůstávají prázdné nerozložitelné plastové síťky. Zůstávají tam ale vpodstatě pro to, že je nikdo neuklidil. Ani původce, ale ani nikdo jiný. Bylo to něco sloužící všem, tak to může uklidit kdokoliv jiný z vás.

Předchozí věc je jasné znečišťování, ale někde může být považováno za znečišťování například i sypání pečiva pro vodní ptáky na zem. Proti holubům jsou to jen nesmyslné kecy, ale horší je to, že taková místa přitahují velké množství potkanů. Sypat by se mělo přímo do vody. A je pro to i další důvod, že by si ptáci neměli zvykat chodit žebrat ven z vody. A vy byste k nim neměli chodit se psem, a to ani tehdy, pokud je ukázněný. Na toho by si taky neměli zvykat, protože pak až přijde nějaký nevychovaný, tak před ním včas neutečou. I když se ukazuje, že ptáci jsou dost inteligentní a nejspíš dokáží poznat i jednotlivé psy.

Vodní ptáky lidé nejčastěji krmí pečivem, ale to pro ně není příliš vhodné, možná by se dalo říci i víc škodlivé než užitečné. Rozhodně nesmí být plesnivé. Mláďatům (nedorostlým do velikosti dospělých) by se pečivo vůbec nemělo dávat! Způsobuje jim vývojové vady. Raději jim natrhejte čerstvou trávu nebo jiné listy (salát). Některé labutě a husy mají velmi rády listy nebo stonky z pampelišek.

Někteří odborníci ale mají mnoha rozumnými důvody podložený názor, že vodní ptáci by se vůbec nikdy neměli krmit. V létě je to úplně nesmyslné a jen jim to škodí. V zimě by zas měli sami odletět za přirozeným zdrojem potravy jinam.

Vedlejší účinky

Přikrmování ptáků nelze ve všech případech označit jednoznačně jako pozitivní, někdy dokonce naopak škodí. Zejména mimo zimu.

Doporučujeme přečíst článek: Několik poznámek k přikrmování ptáků.

Pokud by ale člověk raději změnil své ekonomické, spotřební a rekreační chování, mohly by být pozitivní následky pro přírodu daleko větší, než tato umělá šidítka. Jde například o omezení maximalizace zisku a diktátu nejnižší ceny, jízdy automobilem, spotřeby masa, intenzivní údržby zeleně, vytěžování přírody materiálně či zážitkově, atd.

Ekologické dopady na ptáky

• Nevhodné a závadné krmivo může ptákům způsobit zdravotní problémy i s následkem smrti, nebo nevratné vývojové vady.
• Nepřirozeně koncentruje ptáky, a tak může zesilovat šíření nemocí mezi nimi. Například u zvonků v Británii vedla krmítka naopak k výraznému úbytku jejich populace. Viz odkaz výše.
• Vysoká koncentrace ptáků na krmítku přitahuje i dravce a šelmy, které ptáky loví.
• Vysoká koncentrace ptáků na malém prostoru způsobuje agresivitu a boje mezi sebou, což může vést k jejich zranění.
• Pomáhá pouze vybraným druhům přezimujících ptáků. Umělým zvyšováním jejich počtu se pak poškozují některé tažné hnízdící druhy (jak obsazením hnízdních možností, tak vyčerpáváním zdrojů potravy). Paradoxně ale na nedostatek potravy pak v létě mohou zemřít i sami ti "zachránění". Krmítka jim nikdy nenahradí přirozenou potravu, a zejména tu potřebnou pro krmení mláďat.
• Naopak zpravidla vůbec nepomáhá ohroženým a ubývajícím druhům, protože se jich buď vůbec netýká, nebo neřeší jejich skutečnou příčinu.
• Krmivo je obvykle produktem zemědělství, které silně zatěžuje a poškozuje životní prostředí. Ptáci žijící v zemědělském prostředí jsou nejvíce ubývající.
• Krmení může změnit až zcela zrušit přirozenou migraci za potravou. Pokud si ptáky "přitáhnete" k sobě, pak někde jinde budou chybět. A za delší dobu také budou neschopni přežít v přírodě. Podobně může krmení ovlivnit i místo a dobu hnízdění.

Psychologické dopady na lidi

• Pozorování může v některých lidech se sklony ke speciesismu vyvolávat nenávist k některým druhům. Zejména které se jeví zdánlivě početnější nebo "agresivnější". Včetně toho, že krmítka přitahují dravce, kteří na nich loví ptáky. Pokud se vám toto nelíbí, tak jednoduše nekrmte.
• Pro krmícího člověka může představovat jakési "kupování odpustků", které mu ospravedlňují jeho ničení přírody. V souvislosti s předchozím bodem pak může ptáky považovat za svůj majetek.
• Vzhledem ke stále sílící úchylce po "čistotě" může některým závadným lidem vadit přítomnost čehokoliv, od zbytků krmení až po samotné ptáky a jejich projevy. Z toho důvodu je vhodnější krmit na odlehlejším místě.

Vztahy mezi ptáky a lidmi

• Někteří ptáci, zejména to lze pozorovat u labutí, už vnímají člověka jako zdroj potravy. Pokud jim ji z jakéhokoliv důvodu nedá, začnou se ji dožadovat agresivně. Má-li dotyčný člověk něco, pak jim to právě po tom hodí. Tím se toto jejich chování ještě víc podporuje. Nikdy to ale nesmíte řešit žádným protiútokem. Raději vydržte s krmením schovaným, za chvíli se uklidní, pak můžete začít krmit.
• Je třeba dávat pozor i na opak na násilí lidí proti ptákům. Některým lidem se něco nelíbí, ale než aby sami odešli, tak začnou odhánět ptáky. Souvisí to i s předchozím bodem. A v neposlední řadě se v lidské populaci nikoliv výjimečně vyskytují psychopati, kteří mají potřebu pro zábavu škodit...

Speciesismus - povyšování nebo ponižování vybraných druhů

Lze pozorovat, že mezi lidmi jsou zejména oblíbeny a preferovány sýkory. Toto privilegium si ale tak moc nezaslouží. Je to jeden z mála druhů, který se svým stavem populace pomoc nepotřebuje. Česko (a Slovensko hned po něm) je dokonce stát s jejich nejvyšším počtem na svou plochu. Je jen klamné zdání, že když se jich na krmítku objeví vždy maximálně jen několik, že je jich málo. Ve skutečnosti se jich tam střídá velké množství - třeba několik desítek - jednotlivě odletí a někam se schovávají, a zas se jednotlivě vracejí. (A klamná je i jejich zdánlivá "mírnost". Ve skutečnosti jsou sýkory velmi agresivní a schopné zabít ptáka v jejich velikosti.) Narozdíl třeba od zvonků, kterých tam může být najednou třeba deset, ale to jsou všichni jedinci z dalekého okolí. Nebo vrabci, kteří v současnosti tu pomoc potřebují asi ze všech nejvíc. Koho by to zaujalo, tak může pro preferenci těchto ptáků zkusit snížit množství tučných semen (slunečnice) a přidat "suchá" semena jako např. proso a další obilniny. Opačně to naštěstí nefunguje.

Podobně bylo pozorováno krmení kachen a nikoliv racků. To je ještě výrazněji nesmyslné, neboť racek chechtavý byl navržen do seznamu jako silně ohrožený druh (jeden z nejrychleji ubývajících ptáků), zatímco kachny "divoké" jsou vpodstatě jateční zvířata, nejhojnější (je jich i více než 20 krát víc než racků) a stále přibývající druh vodních ptáků.

Odkazy jinam

Poznámka - některé mohou být zastaralé a nefunkční. Nový odkaz: Přikrmování na webu ČSO.

- Zimní přikrmování ptáků na webu ČSO

- Jak správně přikrmovat ptáky na webu ČSO

- Jak krmit na webu Nova

- ČSOP: Víte jak správně dokrmovat vodní ptáky?