⌂← Nepoužívejte pyrotechniku! Nemůžete něco najít nebo máte nějaký dotaz? Kontakty.

Ptačí nohy

nohy ptáků
  1. pobíhací (drozd)
  2. šplhací (datel)
  3. sedací (bažant)
  4. svírací (sokol)
  5. zachycovací (rorýs)
  6. plovací (morčák)
  7. veslovací (kormorán)
  8. běhací (pštros)
  9. poloplovací (tenkozobec)
  10. pojená (čáp sedlatý, původně "čáp senegalský")
  11. lalokovaná (lyska)
  12. štípená plovací (roháč)
  13. objímací (ledňáček)
Podle Claus-Grobbena, BREHM - Život zvířat III Ptáci 1

Nohy ptačí velmi se různí podle jednotlivých druhů v délkových poměrech jednotlivých oddílů a obzvláště v úpravě. Nikdy některá z těch částí nechybí, jak se ve všech ostatních třídách obratlovců někdy stává, i když třeba svého významu jako orgán pohybu byly pozbyly. Skládají se ze čtyř oddílů: stehna, holeně (bérce), běháku a prstů.

Stehno (femur) je krátké, takže není koleno na opeřeném ptáku viditelné, u pštrosovitých a kurovitých v poměru k tělu ještě největší, vždy však kratší než holeň, která obsahuje, jako obyčejně, kost holenní (tibia) a lýtkovou (fibula). Tato zakrňuje ve třídě ptáků více či méně, nahoře, kde se účastní vytvoření kloubu kolenního, tloustne, dole vybíhá v trnovitou špičku. S holenní kostí splývá v rozmanitém rozsahu. S touto srůstají i v časné době zárodeční dvě chodidlové kosti, takže se vlastně nemá mluviti o tibii, nýbrž tarso-tibii. Ostatní kosti chodidla splynou se třemi po délce srostlými nártními (metatarsus) kostmi v běhák (tarsometatarsus). Za těchto okolností leží ptačí "kloub patový" na zcela jiném místě než obyčejně, totiž uprostřed zanártí (intertarsární kloub). Délka běháků různí se neobyčejně; u papoušků, kteří užívají nohy jako ruky, je běhák zcela krátký, u brodivých skoro tak dlouhý jako holeň. U tučňáků běhák není válcovitý, nýbrž plochý a široký; na něm poznáváme zřetelně z otvorů a podélných rýh jeho původ ze tří souběžných kostí.

Ptáci mají pravidelně čtyři prsty; počet jejich často klesá na tři, při čemž vnitřní prst chybí, u afr. pštrosů dokonce na dva. Zpravidla bývá vnitřní prst, který odpovídá palci lidskému a jehož záprstí se na tvoření běháku nikdy neúčastní, obrácen nazpět. V noze kormoránů obrací se s polovice, v noze rorýsů zcela kupředu. I zevní prst může býti obrácen nazad (papoušci, datlové) nebo se může státi "vratiprstem", který pták může po vůli obrátiti vpřed i vzad. Vnitřní, po případě zadní prst leží někdy ve stejné výši s ostatními, takže se celou délkou půdy dotýká, jindy to činí jen špičkou a může konečně i značně vysoko na běháku býti přiklouben. Počet článků prstních, počítáme-li z vnitra ven, činí zpravidla: 2, 3, 4 a 5, leč vyskýtají se četné výjimky. Obyčejně jest čtvrtý prst nejdelší, třeba měl méně článků než pátý.

Odkazy:
něco o vodních ptácích (a jejich nohách) v angličtině.
BBC: Proč plameňáci postávají na jedné noze? (česky)
Anglická Wikipedie

foto a obrázky nohou:
kormorán [1], [2]A (B vpravo je zobák husy polní), [3] [4]-kormorán se může držet na větvi
kachna [1]
čáp [1]
lyska [vyhledat]
labuť [vyhledat] (poznámka: labutě běžně nechávají jednu nohu nad vodou, není to důkaz zranění)
ledňáček [1] [2]
kreslené obrázky nohou - lyska, kachna, jestřábovitý dravec, šplhavec (datel), hrabaví (tetřev), pštros, papoušek, ostnák (tropický vodní pták, podobné nohy s dlouhými prsty má u nás slípka zelenonohá [1] [2]), krkavcovitý
terej modronohý [1]
další kresby nohou na této ruské stránce dole
různé stopy



www.rorysi.cz ⁄← Hlavní stránka
Přispějte: Ptačí park Josefovské louky.