Řád: svišťouni (Apodiformes), čeleď: rorýsovití (Apodidae)
Jediný zástupce čeledi i řádu běžně se vyskytující u nás, velmi vzácně tu může být i rorýs velký (ten je větší a má hrdlo i břicho bílé). Pod svišťouny patří také kolibříci, ti však u nás nejsou, ale jsou jim podobní někteří motýli (viz zde).
Pták podobný vlaštovce (další podobní vlaštovce jsou jiřička a břehule, všichni naši vlaštovkovití ale mají bílou spodní stranu těla,
porovnávací obrázek),
má delší srpovitá křídla a kratší vykrojený ocas. Tmavě hnědý, zdánlivě černý, světlé hrdlo. Je našim nejrychlejším letcem (maximálně až přes 200 km/h).
(absolutně nejrychlejší je ve střemhlavém letu sokol stěhovavý, při pokusu až 400 km/h)
Tažný pták, k nám přilétá většinou až ke konci dubna nebo v květnu (nejdříve kolem poloviny dubna),
odlétá koncem července až začátkem srpna (vzácněji se mohou objevit také až kolem poloviny září migranti ze severu).
Zimuje na jihu Afriky, hnízdí téměř v celé Evropě, velké části Asie a malé části na severu Afriky.
Loví drobný létající hmyz.
Hnízdí převážně ve štěrbinách pod střechami budov a ve větracích otvorech panelových domů,
původně ve skalách, někdy i v dutinách stromů.
U nás naprostá většina (90 - 95 % nebo více) hnízdí na lidských stavbách, proto je teď ohrožený zateplováním (viz www.rorysi.cz).
Pod vletovým otvorem potřebuje mít volný prostor asi min. 4 m, protože vylétává téměř volným pádem
a také musí mít i dostatečný prostor přímo před otvorem (ale někdy se přizpůsobí i těžším podmínkám).
Rorýsi nikdy sami nesedají na zem (mají zakrnělé nohy a patrně i kvůli dlouhým křídlům s malým rozkmitem) ani na dráty jako vlaštovky, jen se někdy drží na svislých stěnách (to dělají i jiřičky). Pokud rorýse najdeme na zemi, zkusíme ho vyhodit do vzduchu, aby mohl odletět, pokud je zraněný, nebo mu nejde letět, i mládě, co nejrychleji ho odevzdáme do záchranné stanice (povinnost ze zákona, nelze chovat doma).
Předávám zprávu od mých kolegů z ČSO, kteří se dnes (narozdíl ode mě) dostali do práce, mají tam doslova smršť telefonátů, především lidé nacházejí promoklé a vyčerpané rorýse: Za normálních okolností stačí většinou rorýse, který nedokáže ze země vzlétnout, vyhodit do vzduchu a on odletí. Dnes jsou ale ptáci promáčení a vysílení. Proto doporučujeme: dejte rorýse do sucha a do tepla, např. do kartonové krabice. Přitopit mu můžete rozsvícenou žárovkou. /pozor může příliš pálit/ Kontaktujte některou ze záchranných stanic, kde by se o něj měli umět postarat, dostat ho do kondice a vypustit. Kontakty na stanice např. zde: http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1374&m3_id=1913&m_id_old=1914 Pokud stanice nefunguje (např. služba ČSOP Pražská zvířecí záchranka dnes nebere telefony), zkuste rorýse přikrmit malými kousky syrového libového hovězího masa a jak jen to půjde, vypustit. Nevypouštějte jej v silném dešti nebo za tmy. Více o tom, jak se o ptáka postarat, viz zde: http://www.cso.cz/index.php?ID=841
Vyplňte dotazník ČSO: Ptáci v sídlech
Na instalaci nových budek můžete zkusit požádat o příspěvek od MŽP. Možné je i koupit hotovou budku. Stejně tak pro netopýry. Poznámky: U polystyrenových budek by se mohla časem objevit pravděpodobnost poškození strakapoudem. Vletový otvor na svislé stěně zepředu pravděpodobně dává větší možnost útoku predátora než otvor zespodu. Pro snížení pravděpodobnosti obsazení jiným duhem je možné otvory uzavírat. Otevřít by se měly při příletu rorýsů, uzavřít až při jejich definitivním odletu. Při uzavírání by se mělo ověřit, zda uvnitř není žádné zvíře.
Foto1: Naturfoto.cz (více fotografií rorýse obecného)
Foto2: pau.artigas, WikiMedia (CC - Uveďte autora - Zachovejte licenci)
Vyhledávač obrázků rorýsů obecných
jednotné číslo | množné číslo | |
---|---|---|
1. pád | rorýs | rorýsi, rorýsové |
2. pád | rorýsa, rorýse | rorýsů |
3. pád | rorýsovi, rorýsu, rorýsi | rorýsům |
4. pád | rorýsa, rorýse | rorýsy, rorýse |
5. pád | rorýse, rorýsi | rorýsi, rorýsové |
6. pád | rorýsovi, rorýsu, rorýsi | rorýsech |
7. pád | rorýsem | rorýsy, rorýsi |
Více viz příručka.
2003 Německo + Rakousko, 2004 Česko, 2005 Švýcarsko, 2006 Lucembursko, 2008 Slovensko, 2014 Rusko
Zákonem o ochraně přírody a krajiny jsou obecně chráněni všichni živočichové a ještě přísněji všechny druhy ptáků, druhy s vyššími stupni ochrany se nazývají zvláště chráněné (viz seznam).
Z vlaštovkovitých jsou také v kategorii přísněji chráněných (ohrožených) vlaštovka a břehule, avšak i jiřička je chráněna jako všichni ptáci, například je zakázáno odstraňovat hnízda, u vlaštovek podle zákona nesmíte ani předem bránit dalšímu hnízdění.
Obecními vyhláškami mohou být stanovena přísnější ochranná opatření, jako například v Praze.
Citace částí z vyhlášky:
V hnízdním období rorýse obecného (tj. od 20. dubna až do 10. srpna kalendářního roku) nelze provádět práce při rekonstrukci budov blíže než 6 m od svrchního okraje obvodových stěn budovy.
všechny větrací otvory budovy musí být ponechány včetně průchodů do navazujících odvětrávaných prostor (dutin), vyjma ...
... budou na stejné budově vytvořeny náhradní hnízdiště umožňující hnízdění a to v místě, v počtu a stranové orientaci odpovídající zrušeným průchozím větracím otvorům ...