⁄← Nesbírejte zbytečně mláďata! Nemůžete něco najít nebo máte nějaký dotaz? Kontakty.

Záchrana ptáků

Centrální linka záchrany zvířat (zvířecí záchranka) 774 155 155, Praha: 774 155 185 (Pro volně žijící zvířata včetně holubů) Nebo si vyhledejte nejbližší na www.zvirevnouzi.cz

Při nálezu ptáka je nejdříve potřeba si zoodpovědět otázku: potřebuje pomoc?

Na zajíce, králíky, srnky, apod. vůbec nesahejte

Téměř vždy žádnou vaši pomoc nepotřebují, nejsou "opuštění", a v zajetí většinou nepřežijí. "Ulovením" zvěře se navíc dopouštíte trestného činu pytláctví.

Vejce

Vejce ptáků je v ČR, jako i v celé EU, zakázáno sbírat. Kromě toho, většinou je jakýkoliv pokus o "záchranu" nesmyslný, bezvýsledný a v domácích podmínkách ani neproveditelný. Mnoho druhů ptáků si ani nestaví hnízda a snáší vejce přímo na zem, takže pod domnělou "záchranou" tak ve skutečnosti naopak hnízdění zničíte. Pokud je vejce viditelně vypadlé pod hnízdem, tak ho s velkou pravděpodobností záměrně vyhodili rodiče z důvodu příliš velkého počtu nebo že je neoplodněné, a tedy je nesmysl ho vracet zpět do hnízda. Nejlépe uděláte, když nebudete nikdy na nic sahat a vklidu odejdete a nebudete dále rušit, ani zdánlivě skrytým pozorováním zda se ptáci vrátí.

Podobně mohou rodiče z hnízda vyhodit i čerstvě vylíhlé mládě. To by opět byl nesmysl vracet. Potom, je asi nejlepší možností okamžité předání záchranné stanici. Kromě krmení určeného na základě druhu, potřebuje konstantní teplotu a někdy (např. kachny) i adoptivní rodiče svého vlastního druhu, nebo alespoň jejich věrohodnou simulaci včetně vzhledu. Jinak, přestože třeba přežije, už se nikdy nemůže zapojit do normálního přirozeného života.

Nedobrovolně vypadnout nebo opustit hnízdo může pouze z důvodu počasí nebo cizím poškozením hnízda. Většinou je pak mládě velmi malé a nepohyblivé. Pokud tomu nerozumíme, tak tím víc patří co nejrychleji předat odborníkům, nebo lépe se jich ještě před sebráním telefonicky zeptat.

Mláďata zpěvných ptáků

Mláďata kosů, drozdů, sýkor, vrabců a ostatních pěvců neumějí po vylétnutí z hnízda létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotknul člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než 10 m od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli. Může se také stát, že ještě nevzletné mládě vypadne či vyskočí z hnízda při bouři nebo silném větru. Ptáci neumějí svá mláďata přenést zpět do hnízda a o nevzletná mláďata mimo hnízdo nepečují. Pokud není možné holátko či málo opeřené mládě vrátit do hnízda (hnízdo není nalezeno nebo není jisté, že do něj mládě patří), je nutné mládě neprodleně dopravit do záchranné stanice, aby bylo co nejdříve zahřáno a nakrmeno. Odchov mláďat pěvců je velmi náročný a měl by být vždy přenechán odborníkům v záchranných stanicích.

Mláďata sov a dravců

Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 – 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy je vhodné vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 m, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře. Lidskou pomoc mohou potřebovat také nevzletná mláďata, která vypadla či vyskočila z hnízda při bouři nebo silném větru.

Mláďata rorýsů, vlaštovek a jiřiček

rorýs

Mláďata rorýsů, vlaštovek či jiřiček někdy nezvládnou svůj první let a skončí na zemi. Můžete se pokusit je jemně vyhodit do vzduchu. Pokud slétnou zpátky na zem, jsou buď zraněná nebo vysílená. V takovém případě potřebují lidskou pomoc. A znovu se musí opakovat, že bez váhání kontaktovat záchrannou stanici.

Následující odstavec byl aktuální pouze v červnu 2013 z důvodu neobvyklého počasí. Je tady jen pro případ, že by se situace někdy opakovala.

Předávám zprávu od mých kolegů z ČSO, kteří se dnes (narozdíl ode mě) dostali do práce, mají tam doslova smršť telefonátů, především lidé nacházejí promoklé a vyčerpané rorýse: Za normálních okolností stačí většinou rorýse, který nedokáže ze země vzlétnout, vyhodit do vzduchu a on odletí. Dnes jsou ale ptáci promáčení a vysílení. Proto doporučujeme: dejte rorýse do sucha a do tepla, např. do kartonové krabice. Přitopit mu můžete rozsvícenou žárovkou. /pozor může příliš pálit/ Kontaktujte některou ze záchranných stanic, kde by se o něj měli umět postarat, dostat ho do kondice a vypustit. Kontakty na stanice např. zde: http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1374&m3_id=1913&m_id_old=1914 Pokud stanice nefunguje (např. služba ČSOP Pražská zvířecí záchranka dnes nebere telefony), zkuste rorýse přikrmit malými kousky syrového libového hovězího masa a jak jen to půjde, vypustit. Nevypouštějte jej v silném dešti nebo za tmy. Více o tom, jak se o ptáka postarat, viz zde: http://www.cso.cz/index.php?ID=841

Kdy mládě potřebuje pomoc?

Někdy je těžké posoudit, zda mládě potřebuje lidskou pomoc či ne. Zde je několik situací, kdy mládě pomoc potřebuje určitě:

Pomoc mláďatům poskytnou záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Pokud si nejste jistí, zda mládě pomoc opravdu potřebuje, poraďte se, prosím, nejdříve se záchrannou stanicí a teprve potom mládě případně odchytněte.

Jeden příklad, kdy také nepotřebuje pomoc - když labuť má jednu nohu nad vodou - to je zcela běžné chování.

Viz také dále:

Nezapomeňte: chov jakéhokoliv druhu volně žijících (*) ptáků v zajetí je u nás zakázán. Pokud nedospějete do stavu vyléčení a vypuštění, je nutné je předat oprávněným odborníkům. U zvláště chráněných druhů je povinnost to učinit bezodkladně.

* Zákon se nevztahuje na volně žijící holuby domácí. Záchranné stanice je ale většinou berou. Pokud tedy nebude označen chovatelským kroužkem, v tom případě má dohledatelného majitele, kterému patří. Naopak ornitologické kroužky (N. MUSEUM ...) značí volně žijícího ptáka a nic se tím nemění.



www.rorysi.cz ⁄← Hlavní stránka
Vyplňte dotazník ČSO: Ptáci v sídlech. Přispějte: Ptačí park Josefovské louky