U nás (ČR) se běžně vyskytují: straka obecná, sojka obecná, havran polní, kavka obecná, vrána obecná (poddruhy či druhy vrána černá a vrána šedá), krkavec velký a ořešník kropenatý. Velmi vzácně (jednou za desítky let) k nám může přirozeně zalétnout i kavče žlutozobé. Jiné druhy mohou být jen jako uprchlíci z chovu.
Černo-bílý pták s dlouhým ocasem, křídla se na slunci lesknou do modra, ocas žlutozeleně. Je běžně nejčastěji viditelná (blízko lidských obydlí), ale není nejpočetnější. Nesmyslně se proti ní brojí, není příčinou úbytku ptáků. Tou je především člověk. Nebo snad u vás straky kácejí stromy a zabetonovávají krajinu? Jestliže je moderní úchylkou likvidace křovin a pěstování nízko střiženého trávníku s občas nějakým stromem, pak v takovém prostředí budou právě a téměř pouze straky a holubi. Mimochodem asi 90% její potravy tvoří hmyz, dále to jsou lidské odpadky a mršiny (zabité většinou lidskou vinou).
Vývoj početnosti: celkově 1982-2011 mírný vzestup, v posledních letech stabilní. Odhad celosvětové populace je asi desítky až stovky milionů (lidí je 7 miliard). V Evropě její stavy od roku 1994 klesly téměř na polovinu.
V porovnání se sojkou jich u nás hnízdí mnohem méně, přesto to nezastaví myslivecký holokaust, ještě za podpory znacizované veřejnosti. Myslivci tak s veřejným hajlováním likvidují tento převážně užitečný druh. A to i přes to, že u nás jsou její stavy podprůměrné, dostali od EU výjimku pro její lov. Pro kontroverzi a počty se podívejte dále na odstavec Kontroverze.
Pestře zbarvená. Nejpočetnější hnízdící krkavcovitý u nás. Nelze ji lovit (celoročně hájená).
Užitečnost: rozšiřování žaludů (= nových stromů, přirozená obnova lesa, hospodářsky významná pro člověka), varování jiných druhů před predátory, konzumace mršin, sama jako potrava pro vyšší predátory.
Vývoj početnosti: celkově 1982-2011 mírný vzestup, v posledních letech stabilní až klesající. Odhad celosvětové populace je asi desítky až stovky milionů (lidí je 7 miliard). V Evropě od roku 2005 ubývá.
Celý černý, větší než holub, starší ptáci s lysým kořenem zobáku (tím se také odlišují od vrány černé). Donedávna nejpočetnější zimující krkavcovitý (dřívější odhady 2-4 miliony, ale mohou být nadhodnoceny), v posledních letech zřejmě kvůli oteplování v mnohem menších počtech. Nelze ho lovit (celoročně hájený). Podle zákonů je dále mimo jiné zakázáno i plašení a odstraňování jakýchkoliv hnízd. V červené knize ČR je jako zranitelný druh (kategorie IUCN), což by odpovídalo "české" kategorii ohrožený. Nedávno také měl být zařazen mezi ohrožené druhy podle vyhlášky. Hnízdí jich jen několik tisíc párů a co do počtu hnízdních lokalit je to náš nejvzácnější krkavcovitý druh.
Dokument PDF (na stránce dole)
Odhad celosvětové populace je asi desítky až stovky milionů (lidí je 7 miliard), v ČR jich je tedy zřejmě mnohem méně než by mohlo být, protože zde hnízdilo jen kolem 3-4000 párů, přesto i dnes (2011) jsou z nepochopitelných důvodů lidmi nenápadně pronásledováni. V Evropě od roku 1997 ubývají a úbytek se zdá že vykazuje i počet zimujících havranů. U nás často, ne-li pouze, hnízdí ve městech, zničením všech "obtěžujících" hnízd by se tedy vyhladil celý druh v celé ČR. Stížnosti lidí většinou postrádají rozumný důvod a zakládají se spíše na speciesistickém kryptofašismu, zatímco řvoucí motorové rakve na čtyřech kolech jim nevadí. Mírný přírůstek byl nejspíš důsledkem snížení brutality jejich pronásledování před pár desítkami let a přibývání se už zřejmě zastavilo, ne-li zvrátilo. Na řadě míst ubývají, k radosti mnoha bezcitných lidí, jistě je to z důvodu úmyslného ničení hnízd včetně stromů. Pravděpodobně je to náš nejvzácnější druh, u kterého probíhá jeho cílená likvidace. Na jednoho havrana u nás připadá asi tisíc lidí, "regulaci" by tedy evidentně potřeboval někdo jiný. Na zimu k nám přilétají havrani ze severovýchodu (např. z Ruska) a naši odlétají na jihozápad (Francie), v obou zemích je úchylní bouchalové střílí.
Havrani prakticky neškodí žádným jiným ptákům ani jiné zvěři. Požírání vajec se sice může ojediněle objevit, ale rozhodně je zanedbatelné. Užitečnost v podobě požírání škůdců mnohem převýší škody, které hamižní zemědělci jako obvykle zveličují.
Často se z anglických zdrojů chybně překládá raven jako havran. To je chyba, má to být krkavec. Možná i to podporuje nenávist. Rovněž v londýnském Toweru jsou krkavci a ne havrani.
Šedo-černá, velká asi jako menší holub, ale větší hlava a zobák. Celkově zřetelně menší než havran nebo vrána. Žije např. v centrech měst ve starých budovách. Přísně chráněný silně ohrožený druh ČR (z důvodu silného poklesu populace). Samozřejmě ji z toho důvodu nelze lovit ani jinak negativně zasahovat. Z ochrany v zákoně není žádná výjimka. Přes to se hnízda nelegálně likvidují i za podpory státu a EU (kácení stromů, zateplování budov). Zdánlivý růst populace na některých místech v poslední době je zřejmě jen dočasný a stále hrozí úplné vyhynutí. Zřejmě byl způsoben tím, že se porevoluční restituenti a novomajitelé nestarali o budovy a nechali je rozpadat, a tak tam měly kde hnízdit kavky. To se teď postupně mění, budovy se opravují nebo demolují a hnízda tak nelegálně ničí. Totéž v případě stromů, kde se kromě obyvatel a radnic měst hojně přičiňují i vodohospodáři, silničáři/řidiči, železničáři, zemědlci (mimolesní stromy už téměř neexistují a v lese se pokácí dříve, než by se v nich vytvořily potřebné dutiny), atd.
ČSO: Nahlaste nám hnízdiště kavek!
Další dokument PDF (na stránce dole)
Německo: Vogel des Jahres 2012 - Die Dohle (stránky obsahují i návod na výrobu budek)
Vývoj početnosti v ČR: celkově 1982-2011 silný pokles, hnízdí stěží desítky tisíc, zimuje často ve společnosti havranů (jejich poměr se různě mění, v 80. letech bylo odhadem havranů 10x víc). Odhad celosvětové populace je asi desítky milionů, minimálně polovina (u ostatních druhů je to mnohem menší část) je v Evropě. Evropský trend je stabilní, i když v posledních dvaceti letech vypadá klesající.
Kavky neškodí žádným jiným ptákům. Požírání vajec se sice může ojediněle objevit, ale rozhodně je zanedbatelné a navíc s největší pravděpodobností to mohou být vejce holubů věžáků ve městech, blízko kterých hnízdí.
Rozděluje se na dva poddruhy, někdy uznávané jako druhy: vrána černá a vrána šedá. Velikost větší než holub, černý druh je celý černý, šedý má části šedé a části černé, oba se mohou křížit. U nás je uvidíte jen vzácně a zřejmě se budou člověku zdaleka vyhýbat, u nás nejsou uvnitř měst. Jejich počet je v ČR mnohokrát pod evropským průměrem a v posledních desítkách let klesl o desítky procent, že je to téměř ohrožený druh, přesto to nezastaví myslivecký holokaust. Loví se pouze z důvodu "zábavy" či jakési neméně nesmyslné "víry", žádný jiný důvod a zejména v současnosti k tomu není. Absurdní je, že jedním z důvodů je umělý pokus o zvýšení počtu koroptví. Koroptev je přitom ve stejné kategorii ohrožení (téměř ohrožená) jako vrána a naozdíl od vran přibývá. "Záchranný program" pro téměř ohrožený druh (navíc vyžadující likvidaci jiného, stejně až ještě víc ohroženého druhu) nemá žádný jiný důvod, než znovuobnovení jejich lovu pro zábavu. A znovu se musí opakovat, že úbytek ptáků ze zemědělské krajiny je výhradně z důvodu zničení a zničujícího způsobu hospodaření na těchto pozemcích. S tím se začalo "za komunistů", ale stále se v tom pokračuje i dnes (mimo jiné i díky nesmyslně škodlivě nastaveným eurodotacím).
Zabíjení vran je ještě nemorálnější, než u jiných zvířat, protože páry spojuje velmi silná citová vazba, jistě větší než u většiny lidí. Je to jako by vám zabili někoho nejmilejšího. Myslivcům ale tento fakt možná ještě víc zesiluje pocit uspokojení z jejich vraždy.
Početnost ve světě odhadem desítky až stovky milionů, v ČR stěží desítky tisíc. V Evropě velmi slabě přibývá.
Celý černý, od havrana a vrány se odlišuje mnohem větší velikostí, je větší než kachna. Opět myslivci jejich počty přehánějí, stejně tak jejich "škodlivost". V ČR jsou jich maximálně tisíce. Případné vyšší koncentrace krkavců na jednom místě jsou způsobeny většinou nelegálními skládkami velkého množství vnitřností zvířat jako odpadu z jatek a přelety na tyto nebo jiné skládky. Na jednom místě tak mohou být všichni krkavci z desítek až stovek kilometrů vzdáleného okolí. Vůbec na alarmistické zprávy od různých zemědělců (farmáři, myslivci, rybáři, ...) je třeba pohlížet jako na nesmyslně přehnané, protože tyto skupiny lidí se vyznačují extrémně bezohlednou chamtivostí a leností dělat jakákoliv nevražedná ochranná opatření na jejich straně, jako je například oplocení pozemku a pastevecký pes. Hysterické bulvární zprávy (TV Nova) o vyklovávání očí živého dobytka jsou zcela nesmyslné, krkavci žerou pouze nepotřebnou placentu po porodu nebo už předem mrtvé zvíře vinou chybného chovu. Tyto a podobné alarmistické zprávy jsou většinou na objednávku výše jmenovaných skupin a nezakládají se na pravdě. "Důkazy" nedokazují vůbec nic a navíc jsou nenápadně vkládány "ilustrační záběry". V Evropě asi od roku 1992 nepřibývá, viz graf. V ČR je jeho přírůstek způsoben tím, že byl myslivci vyhuben, a proto se vzrůst od nuly i na jakkoliv malá čísla projevuje statisticky jako nekonečně velký. Ohrožený druh ČR - nesmí se lovit.
Vzhled odpovídá názvu, uvidíte ho jen velmi vzácně, pozor na záměnu se špačkem nebo případně drozdem. Dříve byl nejspíš z důvodu falešné hamižnosti lesníků zařazen mezi "škodnou zvěř". Ve skutečnosti ale naopak pomáhal přirozené obnově lesů. Ohrožený druh ČR.
Početnost ve světě odhadem jednotky milionů, v ČR tisíce.
Poznámka: ve vzdálenější minulosti byl jako "dlask ořešník" nebo "hejl ořešník" nazýván dnešní hýl křivčí.
| Druh | ochrana | zvěř |
|---|---|---|
| havran | základní | NL |
| kavka | zvláštní-SO | není |
| krkavec | zvláštní-O | NL |
| ořešník | zvláštní-O | není |
| sojka | základní | NL |
| straka | základní | DL |
| vrána | základní | DL |
Chov krkavcovitých ptáků nelze doporučit. V mládí jsou sice roztomilí, ale zanedlouho se stanou čím dál víc agresivními proti lidem, včetně chovatele. Na to je potřeba upozornit i u straky. Mimo jiné, "osamocení" od rodičů je geneticky pevně dáno a jen tak ho "nezrušíte". Takových nezvladatelných ptáků jsou potom plné zoologické zahrady.
Jsou to inteligentní ptáci a potřebují dostatečnou pozornost, proto případný chov nelze příliš doporučit ani ve prospěch ptáků, pokud se jim nemáte čas celý den věnovat.
Dále je potřeba upozornit, že se často objevují nelegální prodeje ukradených mláďat různých druhů krkavcovitých. Viz doplněný odstavec dole na konci této stránky.
Sojka, havran, kavka, krkavec, ořešník: odchyt, držení, chov i prodej zakázán. Nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Zakázán je i prodej mrtvých ptáků nebo jejich částí a u vajec i jejich sběr a držení.
Straka, vrána: chov je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti (krajský úřad). Mrtvá zvěř teoreticky podle zákona náleží uživateli nejbližší honitby. Vykrádání mláďat a vajec je zakázáno, jakož i sběr a držení jakýchkoliv vajec. Prodej je možný pouze z legálních chovů s prokázáním zákonného původu.
Při nálezu zraněných zvláště chráněných druhů (kavka, krkavec, ořešník) je nálezce povinen jej bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Jelikož ostatní druhy jsou vedeny jako zvěř, je rovněž potřeba je předat kompetentním zařízením, pokud možno opět záchranné stanici, které jsou pro všechna volně žijící zvířata a nerozlišují je na "škodná" jako zařízení myslivecká. Nelegální odchycení a chov zvěře může být považován za pytláctví, a tak také trestán.
Je třeba znovu upozornit, že přítomnost špatně létajících mláďat na zemi je většinou přirozená a normální a není důvodem k jejich odchytu. V každém případě nejlépe ještě před tím, než něco uděláte, kontaktujte s dotazem odborníky v záchranné stanici.
Odedávna je v lidech k této čeledi zakořeněna jakási nenávist a dokonce i v poslední době a přes nové skutečnosti ve prospěch opaku se nezlepšuje, ale naopak ještě zhoršuje. V naprosté většině případů se jedná o problém psychiatrický, tedy pouze v chorobných obsesivních myšlenkách pozorovatele, bez jakýchkoliv prokazatelných a měřitelných argumentů (např. úbytek některých druhů s tím vůbec nesouvisí).
Podle některých lidí (zejména myslivců) údajně způsobují "škody" na jiných ptácích nebo i jiné drobné zvěři. To je jen lidský výmysl, v přírodě přirozené druhy nemohou "škodit", skutečně škodí pouze člověk. Proč tedy nechcete nejdříve postřílet ostatní lidi? Mnoho lidí vyznává nesmyslnou myšlenku: zvířata A žerou zvířata B, proto musíme zvířata A postřílet - jedná se nejspíš o nějakou mentální poruchu, masakr zvířat člověkem je naproti tomu pro ně normální. Lze pochopit lidské litování oběti, ale už ne "řešení" v podobě bezdůvodného zavraždění jejího predátora. Člověk přispívá i ke zvyšování predace tím, že likviduje úkyty pro ptáky (např. husté křoviny) a také vyrušuje hnízdící ptáky. Přirození predátoři, včetně dravců a krkavcovitých, mají v přírodě velmi důležitou úlohu regulovat stavy své kořisti. Tou nejsou ani zdaleka jen menší ptáci, ale především různý i člověku škodlivý hmyz, a to i takový, který menší ptáci nežerou. Krkavcovití tak jsou naopak užiteční lovem velkého hmyzu. Užiteční jsou i likvidací mršin, a tím zabránění šíření nemocí. Důležitý je i ten úkol mírně regulovat menší ptáky s preferencí nemocných jedinců, jinak by se množili raketovou rychlostí do nekonečna a degenerovali, podobně jako dnes člověk (graf, počítadlo), protože zlikvidoval všechny své přirozené regulátory. Nejrychleji se množí obyvatelé Afriky (zdroj), kde také sežerou mnoho našich ohrožených druhů... (zbytek si domyslete sami ve spojení s předchozími větami) Ale nakonec, vliv na regulaci menších ptáků je téměř zanedbatelný v porovnání s negativním vlivem člověka a že se vám nelíbí malá část obsahu jídelníčku jiného druhu, ještě nedává rozumný důvod k jeho vraždění. Přirození predátoři mají vliv na absolutní počty kořisti, ale nikoliv na její úbytek. Jako příklad kdybychom zlikvidovali všechny predátory, tak by na okamžik sice vzrostl počet kořisti, ale zanedlouho by dál pokračoval pokles z důvodu dále působících dalších příčin (převažujících negativních vlivů člověka) a také by bez predace stále víc degenerovali.
A to byste taky chtěli mít na každém metru čtverečním jednoho malého ptáka, nebo ještě víc? A budete jim po celý rok kupovat tuny semen a hmyzu, nebo co si myslíte že budou jíst? Ještě "lepší" je argumentace údajně malým počtem sýkor. Mimo to, že spolu tyto druhy vůbec nekompetitují, byste si měli si zjistit, že v Česku je právě sýkora koňadra "nejpřemnoženější" ze všech zemí.
Chraňte přírodu před lidskou hamižností, nikoliv před přirozenými procesy.
Pokud má být nějaký druh zvířete přemnožený, pak je to 1) člověk, 2) psi, kočky, hospodářská a další zvířata množená člověkem.
Viz také dravci.
Jistý vliv na předsudky kromě nesmyslných mysliveckých a zemědělských propagand mohou mít i jakési náboženské biblické příkazy či morbidní středověké pověry. Lidem zřejmě prostě vadí jen ten samotný fakt, že jsou ptáci tohoto rodu přítomni v jejich blízkosti. A to buď že je přímo vidí, nebo jen slyší. Tento problém je pouze psychického původu a vytváří si ho sám závadný mozek selekcí jen toho co chce. Jejich údajná hlasitost je nesmysl. Krákání, narozdíl od vran, je velmi měkké. Lze to dokázat měřením, ale i třeba tak, že když od kolonie odstoupíte několik desítek metrů, už z nich neslyšíte nic. Na většině míst je nonstop extrémně vysoká hladina širokospektrálního hluku z automobilů, který se šíří i na kilometry daleko. Toto automobilové šílenství je v současnosti nepochopitelně tolerováno, ba přímo podporováno a uctíváno jako božstvo. Havrany za občasné skoro neslyšitelné kráknutí chtějí vyvraždit, ale pro dálnici pod okny si blaženě tleskají...
Nesmyslné jsou i řeči o domnělém přemnožení. V podstatě jsou u nás tyto nejpřemnoženější a nejškodlivější druhy predátorů: člověk (přes 10 milionů), automobil (přes 5 mil.), domácí pes (přes 2 mil.) a domácí kočka (přes 1 mil.). Pokud jde o absolutní počty, tak v tabulce logaritmického podílu hustot v ČR k Evropě můžete vidět, že všechny druhy krkavcovitých s výjimkou sojky u nás dosahují podprůměrného stavu. Ani tento nadprůměr ale ještě neznamená přemnožení, protože rozložení osídlení a vhodných prostředí nikdy není rovnoměrné. Navíc sojky nejspíš "nahradily" chybějící havrany, vrány a straky. Jediným rozumným řešením je přestat likvidovat ty ostatní, nikoliv začít likvidovat i sojky. Pokud jde o změny počtů, tak především je třeba poznamenat, že v minulosti probíhala u všech kontroverzních druhů velmi brutální likvidace, u některých (např. krkavce) i úplné lokalní vyhubení. Počty se začaly statisticky sledovat až po ukončení nebo zmírnění této likvidace, takže zdánlivě rostou. Ve skutečnosti se ale pouze vracejí k původním dřívějším stavům. Matematicky, pokud byl počet na počátku statistického měření velmi malý nebo nulový, tak potom číselně i sebemenší zvýšení počtu vyhodí relativní výsledek velmi velký až nekonečný, přestože absolutní počty jsou stále malé. Specifický je případ straky, kde dochází ke klamné interpretaci pozorování samozvaných "znalců přírody" pouze z okna a okolí své jeskyně. Ano, jejich počet se právě v těchto místech v posledních desetiletích zvýšil. Ale lze to chápat jako jejich návrat do míst, kde původně byly, ale jen do té doby, než je odtud buď přímou likvidací nebo změnou či zničením prostředí člověk vyhnal. Nyní se sem vrátily. Nebo spíše ne zcela dobrovolně přemístily z volné krajiny, kde jsou neustále přímo i ničením prostředí likvidovány. Vrána ji překvapivě v tomto téměř vůbec nenásleduje, ačkoliv v jiných zemích tomu tak je. Pokud ale nenustane její absurdní a nesmyslný lov, možná se tento proces urychlí. Možná ještě absurdnější je ten fakt, že prakticky nejvzácnější havran stále ještě nedostal zvýšenou ochranu. Snad jen jedno jediné z jeho nemnoha hnízdišť je u nás teoreticky zvláště chráněno jako území.
Prosím, hlasujte v každé anketě pouze jednou, lze i pro více možností současně, ale nesnažte se stokrát naklikat pro jeden, stav přírody nebo zákonů tím stejně neovlivníte. Pro případnou interpretaci dat je potřeba upozornit na ovlivnění mnoha faktory, a to nejen vzhledem ptáka a předsudky, ale i znalostí a četností pozorování daného druhu, což je krásně vidět například na počtech hlasů u straky a proti tomu u ořešníka. Pozor na záměnu "černých ptáků", v zimě jsou zde nejvíce havrani, případně kavky, oba hnízdí převážně ve městech. Pokud se ankety nezobrazí, zkuste použít odkazy - první - druhá - třetí.
Miniaplikace Miniaplikace MiniaplikaceHistorie ... Stav 20.1.2013 /ořešník nově doplněn/ - rad 0,4,1,2,0,0,/0/,0,3,0 - ner 0,0,2,0,2,0,/0/,0,1,2. Od 11.2.2013 umožněno hlasovat pro více možností a přidána třetí anketa, stav rad 1,7,3,4,0,2,1,0,9,1 ner 1,0,3,0,3,1,1,0,2,8. Stav 19.2.2018 - rad 50,70,26,80,38,43,12,1,106,10,celk.362 - ner 43,9,9,5,14,13,7,3,7,186,celk.261 - dot 88,23,17,celk128
Pokud byste se chtěli k něčemu vyjádřit, použijte kontakt dostupný úplně nahoře na stránce.
Na jaře každého roku je v inzertních časopisech i na webových serverech zveřejněno množství inzerátů nabízejících k prodeji mláďata kavek, strak, sojek, ale i vran a krkavců. Často jde o nelegálně získaná mláďata z přírody, na jejichž prodej je třeba upozornit ČIŽP.
Odchovat krkavcovité ptáky v zajetí je poměrně složité a velká většina inzerentů proto nabízí mláďata protiprávně vybraná z hnízd ve volné přírodě. Tím se jak oni, tak kupující dopouští porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Česká inspekce životního prostředí při svých kontrolách každoročně odebere několik protiprávně držených krkavcovitých a uloží pokutu za jejich chov bez povolení a neprokázání původu. Závažná nebo opakovaná porušení zákona jsou řešena ve spolupráci s Policií České repubiky, jak se přesvědčilo již několik "chovatelů", u kterých proběhla domovní prohlídka. Nicméně cena vybraných mláďat v posledních letech roste, a s ní i množství inzerátů. Proto ČIŽP doporučuje o koupi mláděte uzavřít kupní smlouvu a kupovat pouze taková mláďata krkavcovitých, ke kterým prodávající předá osvědčení o vzetí do evidence. Teoreticky je rovněž možné koupit mláďata bez osvědčení, pro jejichž rodiče bylo prodávajícímu vydáno povolení k chovu, ale v takovém případě je potřeba si takové povolení předem vyřídit i pro sebe.
ČIŽP vyzývá členy ČSO, aby ohlásili každé podezření na nelegální obchodování s ptáky na kontakty uvedené na webu ČIŽP.
Část Nekupujte krkavce v pytli! napsali Jan Auer a Zdeněk Vermouzek z ČSO, 15.05.2009
⁄← Hlavní stránka